Červen 2014

Reálně...

24. června 2014 v 13:04 | Šárka |  Deník
Stále žijeme. Užíváme si léta (well, hlavně v ranních a večerních hodinách). Pořád mám pocit, že zanedbávám informace o Veře, ale musíte mi prominout, jelikož v jejím případě se tolik novinek neděje. Pokračuje ve výcviku a dělá radost.

Jelikož jsem úspěšně odmaturovala a věděla o přijetí na univerzitu již před odběrem Jira, měla jsem možnost s ním být doslova 24/7. Ale uvážila jsem, že by v září mohl nastat jistý problém, až začnu opět studovat. Takže bereme vše s mírou, ale užíváme si společně strávený čas naplno.
Máme to štěstí, že se v Brně vždy něco opravuje a tak jsme se byly projít v blízké ulici, kde jezdí bagry, jsou zde můstky přes díry v chodnících a velká koncentrace hlučných dělníků. Také jsme se projeli trajflem (pro cajzly; trolejbusem), což byla spíše adrenalinová záležitost pro mě samotnou, jelikož si nejsem jista pravidly týkajících se převážení psů na šalinkartu (pro cajzly; předplacená průkazka? jízdenka?). Jiro to snesl naprosto bez problému.

Abych jen nechválila, máme i jisté problémy, které se postupně věkem budou odbourávat. Jiro běží za každým člověkem, kterého vidí (kromě cyklistů a pejskařů). Jde o věc, kterou jen tak neodnaučím, jelikož je stále "huňaté, roztomilé štěňátko" a každý se na něj okamžitě vrhá. Lidi by se měli naučit, že né každého psa si mohou pohladit jak se jim zachce.
Dalším problémem je reakce na cizí psy. To je věc, která mě zatím netíží, jelikož to trdlo se musí naučit zhodnotit situaci. Jen se bojím, aby je mladík nevyprovokoval.

To bylo o výchově. Co se týká výcviku; Jiro zvládá povely sedni a pac (bez luringu). U lehni a chůze u nohy prokrmuji. Naučili jsme se pomocí shapingu "postavení se na vyvýšené místo" (povel; 손에, son-e). Momentálně pracujeme na "odložení" (v této fázi, aby zůstal chvíli na místě). Přivolání je bez problémů a začíná si osvojovat procházková slova určující tempo a směr.

ADD: 25.6./15:06; Přidáno pár nových fotek na RAJČE



Tentokrát pouze dohlížíme

17. června 2014 v 11:03 | Šárka |  Deník
Na našem cvičáku proběhly 15. 6. 2014 zkoušky dle NZŘ. Tentokrát jsme se s Dagi nezúčastnily se psy, ale pomáhaly jsme organizovat. A to z důvodů, že Vera měla kvůli Markétce krátkou cvičící pauzu a já nemám momentálně psa, se kterým bych se mohla zúčastnit. Z tohoto postu jsem byla více nervóznější, než když jsme s Eugenem minule na tom místě šli skládat zkoušky. Mám neuvěřitelnou radost, jelikož zkoušky složili první psovodi se svými psy, kterým jsem vypomáhala s výcvikem (nechci se nazývat výcvikářem, jelikož jsem toho zatím příliš nedosáhla). Dalo mi to novou chuť do práce.
Chtěla bych také zmínit, že jsem ráda za nás menší cvičák, který spojuje perfektní skupinu lidí, která nehledí na plemeno, preference ohledně způsobu výcviku či další aspekty, které mnohdy vylučují člena z kolektivu.
Čekání na zahájení zkoušek.

Jira i Veru jsme však vzaly s sebou. Sice se říká, že by se štěndo nemělo brát na místa, kde je vyšší koncentrace psů, ale mám jistotu, že naši členové jsou zodpovědní a jejich psi nejsou nositeli žádné infekce. Takže naopak, jen ať se mladý otrkává. :)) Také jsem jej co nejdříve chtěla naučit, že odkládačka na cvičáku je skvělé místo pro odpočinek.
Ten malý rebel by šel s každým domů. Opravdu miluje lidi a děti. Z jeho povahy jsem opravdu nadšená.
Jiro a teta na hlídání.

Ještě abych nezapomněla. Byli jsme s Jirem na přeočkování a jak jej jindy nic nepřekvapí, u včeličky pěkně zanadával. Snad pochopil, že o nic nejde a příští očkování bude bez jakékoliv reakce. Celou ordinaci prozkoumal a dokonce se nechal zvážit - 7,2 kg.
Musím dodat ještě jeden poznatek. Takto tvrdohlavé štěně jsem ještě neviděla. Ale dělá mi obrovskou radost. Začíná nosit aportky :)).
Ještě jedna ze zkoušek. Pan pozorovatel.

ADD: 17.6./21:30; Dnes jsme opět zkoušeli nášlapový čtverec a bylo to o poznání lepší jak poprvé (dalo se to čekat). Jiro soustředěně vyhledával. Byl pečlivý a přesný. Velmi se těším na další!
Vera tyto dny dělá kratší a "intenzivnější" stopy kvůli lepší motivaci a přesnosti.

It's boiling hot!

11. června 2014 v 19:51 | Šárka |  Deník
Představovala jsem si, jak se s Jirem okamžitě vrhneme na výcvik, socializaci a tak dále a tak dále.. A nepředstavovala jsem si, že už v této době budou takovéto vedra.

Kromě toho příšerného počasí je vše perfektní. Jiro již slyší na jméno a drží se se smečkou (cíleně, ne že musí). Je opravdu komunikativní. S čím máme jediný problém - Vera si s ním chce hrát po rotvajleřím způsobu a to se malému nelíbí (čemuž se rozhodně nedivím, jelikož tento způsob je jedním z těch drsnějších).
Je relativně hodný, jelikož je stále pod dohledem a případným škodám zabraňujeme. Zatím má na svědomí pouze prokousnutý dětský bazének a neví, že je stále ve vývoji a nesmí skákat ze zídek a schodů.

Zítra ráno plánuji zkusit s Jirem první stopy. Pokud budu mít tu možnost, napíši jak se nám dařilo (nejsem si jista, zda budeme mít čas dokud bude nižší teplota).
ADD; ráno 12.6.; Tak Jiro zhodnotil situaci a usoudil, že prozatím bude stačit, když bude "stopovat" v leže. (Aneb, postačí lehnout si doprostřed nášlapového čtverce a vyžírat odměny okolo.)

Video jak unavit RTW; ZDE
Pár fotek ZDE


Sobectví

11. června 2014 v 19:51 | Šárka |  Úvahy
Ráda bych napsala názor na jistý problém, který tíží mnoho pejskařů. Přichází léto a s ním nekonečné chvíle u vody. Jenže co když váš pes zrovna tuto aktivitu nepreferuje? Četla jsem spousty tipů, jak psa do vody dostat. Ale nikde jsem bohužel neslyšela důvod, proč bych se o to měla pokoušet.

Násilné tahání do vody s názorem, že "nějak toho psa zchladit musím", se mi poněkud nezamlouvá. Pes přeci není stroj. Sám se chladí a usoudí kdy má takzvaně dost. Viděla jsem to na své KK, která vodu nesnášela a vyhýbala se i sebemenší louži, ale v případě, že bylo už příliš vedro, nelenila a vlezla do vody alespoň po břicho. Nechme to na nich. Ta zvířata ještě neztratila všechny instinkty.

Takže proč přesně psa nutit do vody? Pokud se přirozenou cestou nerozhodne, že ho tato aktivita bude naplňovat, nechápu, proč by musel nutně dovádět ve vodě a chodit tam pro loptičky. A zde narážím na to zmíněné sobectví. Snažte se trochu porozumět psovi a nenuťte ho do něčeho co nechce jen pro váš dobrý pocit.


První dojmy

8. června 2014 v 22:13 | Šárka |  Deník
Ráda bych věnovala dnešní článek mým prvním dojmům z Jira. Píši relativně brzy, jelikož mladík již dost ukazuje co v něm je a připravuje nás, že se máme ještě na co těšit.
Mým velkým přáním bylo, aby byl velmi fixovaný na aportky a všechno, co se dá vzít do tlamičky - což se mi zatím vyplnilo, jelikož bere naprosto všechno od kamenů až po mladší sestru. Převelice miluje dřevo. Jeden z jeho hlodavčích předků, které nám zatajili, mu předal tuto tendenci stále o něco brousit zoubky. U přetahování krásně drží a dlouho se dokáže soustředit.
Co se týče dalšího výcviku; již zvládá přicházet na jméno a chápe předpřípravu na přivolání ke mně (couvání psovoda - předsedání psa). Mohu říci, že si sedá. S leháním je to složitější, ale nechá se navést do polohy. Jediné s čím ještě bojujeme je chůze na vodítku - což se brzy poddá. Také jsme již začali prokrmovat u nohy a z legrace dáváme pac. Jsou to jen takové maličkosti, které později vytvoří základ všeho.

Ohledně chování jako takového mě překvapilo snad nejvíce neustálé brebentění. Žvatlá dokonce i při jídle. Vyjadřuje jím zájem, rozrušení, vzrušení - vlastně všechno. (ADD, 9.6./18:20; Kecá i ze spaní.) Nic jej však nepřekvapí. Může spát během opodál probíhajícímu sekání trávy, neleká se náhlých zvuků ani situací.
Na procházky chodíme ve 4-členné smečce. Velmi si nás hlídá a statečně ťapká v naší blízkosti - nejlépe mezi dvěma dvojnožci. Jen jednou za čas se v něm probere Casanova a chce pokračovat s nějakou pěknou slečnou.

A jak malý vychází s Verou? Stále spolu nejsou bez dozoru, ale Jiro s tetou Verou vychází velmi dobře. Znáte však zajisté temperament rotvajlera. Jen se bojíme, aby jej teta samou láskou neuťápla.
Akorát jsme se od kolemjdoucích dozvěděli, že je jejím potomkem. Ale po té, co jsem vlastnila KK v blue-merle provedení, mě žádný z těchto názorů nemůže překvapit.

ADD; 9.6./23:30 - už jsem zmínila, že naše váha ukázala číslo 7? Je to vůbec možné?

Fotografie: ZDE
Video s petkou: ZDE
ADD; 10.6. - Další video Jirových her ZDE



Přírůstek do smečky

7. června 2014 v 8:49 | Šárka |  Deník
6. 6. 2014 k nám přibyl nový člen smečky. Volacím jménem Jiro (Džiró), "papírovým" pak Brego Black Monster, což se velmi hodí k naší fence Fast Devils, jak jste si jistě všimli ;)).

Určitě se dočkám ještě spousty dotazů, proč jsem si pořídila zrovna Chodského psa a nešla jsem znovu do kraťandy. Pokusím se upřímně a stručně zodpovědět tuto jednoduchou otázku. Prvně bych chtěla říci, že plemeno chodského psa jsem měla vyhlídnuté již delší dobu a chtěla jsem jedince této plemenné příslušnosti jednou pořídit k Eugenovi. Bohužel jsem si toto přání vyplnit nemohla. Osud to chtěl jinak. Teď bych chtěla zdůvodnit, proč jsem opět, jako většina majitelů, nešla do KK. Má to naprosto čistý význam. Eugene byl pro mě vymodleným - a v mých očích - dokonalým psem. Ještě v době, kdy jsem vybírala nové štěndo, jsem de facto nesnesla pohled na KK. Tak moc to bylo bolestivé. Ještě větším důvodem bylo, že jsem v budoucnu nechtěla nové štěndo s Eugenem srovnávat. Opravdu věřte, že Eugene byl pro mě vrcholem dokonalosti. Vše rychle chápal, byl rychlý, ohebný, aportér s jedinečnou osobností a smyslem pro humor. Nechávám tomu volný průběh. Třeba mě opět potká štěstí v merlované podobě. Zatím se však musím pomalu vyrovnat s tím, co se stalo.

Jak se prozatím jeví Jiro (první dva dny)? Cesta z vesničky poblíž Hodonína až do Brna proběhla v naprostém pořádku. Jiro byl naopak zvědav ohledně všeho - vyjímaje mě. Dokonce jsem se párkrát bála, ať neskončíme někde v příkopě, jelikož mladík jevil velký zájem o řadící páku a ruční brzdu. Nakonec jsme to však všechno zvládli a mohli se pomalu seznamovat s prostředím.
Mohu tento den shrnout, že byl nad očekávání. Jiro je velmi komunikativní štěndo. Moc se těším na nadcházející dny.

Pár fotek z prvního dne ZDE