Prosinec 2011

PF 2012

18. prosince 2011 v 0:12 | Šárka

Moravia Ventury přeje vše nejlepší do nového roku 2012.



Hlavně pozitivně

11. prosince 2011 v 15:44 | Šárka |  Úvahy
Tento článek píši na přání několika jedinců, snad se vše vysvětlí a nejastnosti zmizí.

Stejně jak prostředí, kde necháváme spát psy, tak výcvikové metody se mění. Jsem člověkem stále se vzdělávajícím, zkoušející nové metody a snažící se dozvědět nové informace. Nejsem zatvrzelý kynolog, jemuž je jedno, že si usnadní metodou "A" práci a metoda "B" není nejvhodnější i přes její několikaleté využívání.

Zde se pomalu dostávám k jádru věci. Objevením klikeru se mnoha lidem usnadnil výcvik psa, opět: "Svírající v ruce zvukvydávajícíkrabičku" se na ostatní psovody dívají spatra a vyřčené rady ignorují se slovy "To je jedno, my to vyklikáme". Mě taková věta dokáže pořádně rozproudit.
Tato skupina lidí si neuvědomuje, že nejde jen o kliker, ale o celou teorii výcviku, kde kliker slouží pouze jako pomocníček. Takže pak se po roce usilovného klikání diví, že "to nefunguje" a pes je ve stejné fázi jak na začátku.
Nejsem velkým znalcem v této oblasti, proto zde nebudu popisovat tuto problematiku.
I já několika lidem doporučila kliker, ale po velké domluvě a prosbě, ať si dotyčný nejdříve pročte pár odborných článků.
To by byl probrán pan Cvak.

Druhá věc je paní Lenost. Setkávám se s výmluvami, kdy se člověk vymlouvá na vše možné (přes spolužačku znám případ kdy se majitelé vymlouvali na nevyvinutou chlopeň :)) jen aby se psem nemuseli nic dělat. Jednou týdně cvičák a pár drobků od pamlsků v kapsách snad nikoho nezabilo. Mám ročního psa, bojujeme s odvoláním na procházkách od neobvyklých situací - pamlskujeme - ale vím, že jsem nejspíše něco zvorala na začátku já a rozhodně se nebudu vymlouvat na to, že mu jednou za čas lezou z očí litry kysanců.

Názor některých majitelů KK, že se nesmí na toto plemeno pomalu ani zakřičet, v zimně by bez oblečku umrzly a potřebujete nutně k výcviku kliker, mě dokáže opět krásně rozproudit. Takto vznikají názory, že jsou kraťandy nenamotivovatelní, neposlušní a pomalí psi.
Jop, hlavně je za každé upadnutí utěžte a za pozdní příchod po přivolání okřikněte.

Píši kliker, pokud se nelíbí, ignorujte.

Kotec X Postel

5. prosince 2011 v 14:31 | Šárka |  Úvahy

Poslední dobou slýchávám stále častěji, že pes v kotci nemůže být jednoduše spokojen. Do takových to debat se ráda zapojuji. Pravdu mít nemusím, ale názor určitě ano.

Nechci to rozdělovat na sportovní kynologii a sportování se psem, ale názor, že pes v kotci je stále sám, trpí a necítí od člověka jakoukoliv lásku, slyším jen od druhé skupiny.
Jde o jednotlivce, ale dokáže mě pěkně nakrknout člověk, jenž tahá své uřvané, nezkrocené psy na skvělém fleecovém vodítku, se slovy: "Jsem lepší jak ty, mí psi se mnou spí v posteli, dělám ten a ten sport a mám to a to plemeno."
Pes nemluví, nikdy mi neřekne "heleď, člověče, mě se tu nelíbí, radši bych do domu", ale doufám, že jsem natolik empatická, abych vycítila, kdy je s mým psem něco v nepořádku. Ano, pociťuji větší nadšení, když jdu se psem ven, jsem mu vzácnější.
Tímto nechci nic odsuzovat, ale když vím, kolik psovi dávám, hlava mi nepobere, proč mi stejnak budou někteří tvrdit, že pes v kotci trpí a radši si jej nemáte v tomto případě pořizovat. V čem je lepší byťák, který jde ven pouze na vykonání potřeby, než pes z kotce, který strávý se svým psovodem několik hodin venku běháním, cvičením ...

Doufám, že článek bude pochopen dobře, jelikož není mířen proti nikomu, žádné disciplíně, ovětví sportu ... Pouze se chci vyjádřit, jak je mi líto některých předsudků.